"Dochází k dramatickému úbytku počtu dětí. Hlavním cílem reformy je stabilizovat střední školství v kraji do roku 2018," uvedl Martínek. Od roku 2003 do současnosti klesl počet žáků končících základní školy o 2961, v roce 2015 to bude již o 6075 dětí. Pokles by se měl zastavit v roce 2018, po něm bude dětí opět několik let přibývat, ale již se nevrátí na nynější úroveň. Po reformě by měly být školy naplněny zhruba z 80 procent, nyní je to asi 70 procent. Rezerva bude připravena na částečný nárůst počtu studentů.
   
Mezi největší změny v návrhu patří například přestěhování Obchodní akademie Pardubice do budovy Gymnázia Mozartova, kde se uvolní kapacita po základní škole. Střední odborná škola a učiliště v Rybitví u Pardubic by měla splynout s obdobnou školou v Poděbradské ulici v Pardubicích, podobně splynou pardubické Gymnázium Dašická a Sportovní gymnázium nebo Střední odborné učiliště Svitavy s Střední školou technickou v Litomyšli. V některých školách skončí málo obsazené obory, další se přesunou jinam, aby se snížila roztříštěnost oborů. Potlačeny budou ekonomické obory a technická lycea na odborných školách. Vyšší odborné školy by se měly zredukovat, jejich činnost by postupně mohly z větší části převzít vysoké školy v Pardubicích, Hradci Králové a v dalších městech. Celý návrh reformy škol bude zveřejněn na webu Pardubického kraje.
   
Vedení kraje chce tímto způsobem zefektivnit provoz středního školství. Ušetřit by mohl i tam, kde školy sídlí v pronajatých prostorách. Získané peníze by měly sloužit lepšímu vybavení škol a vyšším platům pedagogů.
   
Prázdné budovy by mohl kraj využít pro své potřeby v oblasti sociální či zdravotní, nabídne je i univerzitě a dalším veřejným subjektům. Prodej majetku je podle Martínka až poslední variantou.
   
Kraj chce rovněž zvýšit úroveň studentů u oborů končících maturitou. Prostředkem k tomu mají být jednotné přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka na gymnáziích a obchodních akademiích. Obdobné budou přijímací zkoušky pro ostatní maturitní obory. V současnosti se na školy často dostávali žáci bez vstupních testů a bez ohledu na prospěch.
   
Návrh zatím není definitivní. Dnes bude předložen k diskusi zastupitelům, poté by se s každou školou mělo uskutečnit individuální jednání, přizváni bodu i zástupci odborů a samospráv, teprve poté vzniknou konečná opatření. Města by mohla ovlivnit zachování zvláště osmiletých gymnázií, jejichž existenci je třeba skloubit s místními základními školami. Kraj by je ale zřizoval i nadále.
   
Vedení škol zatím větší výhrady k návrhu reformy nevznesla. "Vloni i letos jsme zaznamenali úbytek dětí. Tento vývoj má pokračovat a reforma je jehoi logickým vyústěním. My s tím žádné problémy nemáme," řekl ČTK ředitel Gymnázia v Jevíčku Dag Hrubý, jehož škola by měla ukončit výuku osmiletého studia. Pro malý zájem již škola vloni v září neotevřela primu.